Poslední týden v džungli

Po výletech v turistickém Chiang Mai, kde je možné opravdu vše-od projížďky na slonech, treky do vesniček horských kmenů, výlety za tygry s následnou fotkou, až po thajku co se vám bude v baru celý večer věnovat. Vše samozřejmě za řádný poplateček. Když jsme míjeli ulice s bary a thajkami někdy i thajko-muži, tak byl Kuba rád, že je se mnou, poněvadž single muže thajky vtahovaly do podniků a nebraly ohledy. Na pár si ale netroufli. V Chiang Mi jsou markety asi národním sportem, protože je tam ke každé příležitosti a pro jistotu ještě každý den v noci. Je opravdu obrovský, ceny jsou  více než příznivé a tak nakupujeme poslední suvenýrky a proplétame se davy nakupujících turistů.
Na poslední týden v Thajsku se přesunujeme do kempu, který je postavený uprostřed džungle  a nejbližší město je asi půl hodiny jízdy. Kemp vznikl, protože se v jeho blízkosti nachází dvě velké skalní stěny. Tudíž slouží jako základna pro lezce a svojí polohou, což je asi 150 km severo-východně od Bangkoku, také funguje pro bangkokské žáky jako výukové středisko v oblasti zemědělství, chovu koz a třeba výroby chleba, který se peče v místní peci.

Náš dočasný domov-sala se stanem

Z kempu jsme byli po příjezdu nadšeni a trochu překvapeni, že celkový počet návštěvníků, včetně nás je 4. A Joy, manželka majitele kempu Billa. Bill z Francie poznal rodačku Joy v Bangkoku a po pár letech společně zalložili tento kemp. Bill leze, Joy vaří a leze taky :-) Kemp ještě není oficiálně otevřený, ale jelikož jsou zprovozněné webové stránky, tak se první zájemci hrnou. Pro zájemce: http://namphapayai-camp.com/

Přístup k lezecké oblasti pomocí kladky :-)

Vzhledem k izolaci kempu si zde objednáváme výtečné jídlo třikrát denně, studujeme nákresy cest a vyrážíme pod skálu. Nezbytností je kladka. Skála je za řekou a přístup tvoří ocelové lano, které se  pomocí kladky mění v několika vteřinový zábavný přejezd.
Lezení si užíváme, parádní materiál, zajímavé linie. Kuba přelézá specifické cesty a dává co proto i 7b s hard core boulderem hned v nástupu.

Kuba v cestě Sweet lip 6c+

Zkoumáme také oblast Bat cave wall, která už podle názvu značí, že o netopýry zde není nouze. Celkově i o jiná zvířata jako gekoni, škorpióni, stromoví hadi, varani, ropuchy ve sprše, jedovaté stonožky či škrtiči, co spolknou kuře. To vše nabízí džungle. Naše sala, která je od země dostatečně vysoko chrání náš stan před nechtěnými návštěvníky.
Čas v kempu plyne pomalu a pohodově, absence technologií a elektřina jen na pár hodin denně znamená, že zábava, kterou provozujeme dohromady s ostatními je především vyprávění, hraní karet, chození po lajně nebo čtení. Navíc klid a zvuky džungle, člověk si připadá jak v jiném světě. Postupně přijíždějí noví návštěvníci a tak se naše lezecká parta rozšířuje. Pár, který bydlí na ostrově Reunion nám nabízí, že v případě návštěvy u nich můžeme pobýt. Will z Francie je v kemou už dva měsíce a jezdí, do zatím tajné oblasti, vrtat nové cesty. Podle fotek je tajná oblast dost pecka a tak jsme se zapřísáhli, že sem se ještě musíme vrátit a nové linie prozkoumat. Kuba se samozřejmě bude vracet s vrtačkou :-) A také se bavíme s Robertem, který je z  Holandska a ČR zná. Byl pracovně vyslán prozkoumat turistický potenciál od Krkonoš až do Adršpach, na 14 dní, škoda jen, že ho poslali v listopadu...:-)
I přes čas plynoucí pomalu se náš pobyt nachýlil ke konci a tak se v den našeho odletu balíme a ráno vyrážíme na vlak do Bangkoku, kde započínáme naší cestu domů. Která v součtu trvá asi 43 hodin v kuse a končí naším příjezdem pomocí veřejné dopravy, až do Třeště. Domů jsme tedy dorazili 27. 2. v půl páté večer a přivítala nás maminka, která připravila bramborovou kaši a řízky. Kuba doslova zářil štěstím a jako třšnička na dortu pro něj byla točená plzeňská 12° v nedaleké hospodě :-)) Umluvení a ucestovaní padáme do postele a začínáme vyrovnávat sedmihodinový časový posun.

Na závěr bychom chtěli poděkovat všem, co nás při našich cestách podporovali, četli náš blog a prohlíželi naše fotky! Jsme rádi, že jsme se s vámi mohli o naše zážitky podělit aspoň prostřednictvím blogu. Jsme pyšní, že návštěvnost se blíží k 1200 shlédnutí a věříme, že jsme vás moc nenudili, občas pobavili a možná také inspirovali!
Cestování a lezení třikrát zdar!!! H&K