Stránky

Translate

úterý 2. července 2013

Mezi stromy

Jak jsem slíbila, tak se ozýváme a už máme i chladič. Vše dobře dopadlo, vydělali jsme první peníze, utratili je za chladič a teď pracujeme vesele dál :-) Naštěstí nám Glen (majitel sadu) pomohl s výměnou i s objednáním a tak jsme výrazně ušetřili za práci v servisu a vše bylo na sadu hotovo během 15 minut.

Chladič ještě není a tak na nákup do města na kole 
Bydlení na sadu má nesporné výhody. Vedle auta nám zrají maliny, o kus dál cibule a mrkev. Když se na trhu nestihne prodat, co bylo určeno k prodeji, tak od majitelů většinou obdržíme ještě salát nebo 100% jablečný džus, který sami vyrábí. Další spolupracovník Joe, který je z Portugalska a bydlí tu s rodinou už 35 let, aniž by uměl souvislou anglickou větu, nám dopravil do kuchyňky dvě přepravky brambor a tak tu o jídlo a pestrou stravu opravdu nemáme nouzi. Nedá se nezmínit pravé kanadské domácí BBQ, které bylo včera uspořádáno na počest Canada day (1/7), majiteli sadu Glenem a Lorettou. V rádiu celý den znělo Happy birthday Canada! A večer byl v Kelowně ohňostroj. Tak sem si říkala, že je celkem škoda, že se takhle rozverně neslaví náš 28.říjen. :-)

Naše bydlení na farmě

Co se práce týká, tak nás počasí zkoušelo. Dělat můžeme libovolně a tak jsme si nastavili  tvrdý režim od 7-16 a snažili se ho provozovat. Přepověď jsme sledovali  opravdu bedlivě, ale minulý týden na to byl i server yr.no krátký a prostě to vůbec nevycházelo. Předpověď říká sluníčko-venku prší. Nebo svítí a prší asi tak 10x za den. Nebo prší hodně, tak přestanete, jdete vařit, přestane pršet, jíte, neprší, chcete jít pracovat, začne pršet. A takhle to bylo celý týden, jen za dobu než jsme vyměnili chladič, tak dvakrát pršelo a zase stihlo přestat.

Nad sadem zapadá slunce

Farma ve dne
Máme multi kulti spolupracovníky, jak už jsem říkala: Portugalec Joe, kradač žebříků Kanaďan (Québec) Nevím jméno, irský pár Leah a Nat, Španěl Javier a Američan Chris, který je středobod vesmíru a dává to patřině najevo. Irové umí španělsky a tak se Kuba zdokonaluje ve dvou jazycích naráz. Já jsem se jako první větu španělsky naučila: Jak se máš? Kuba se jako první naučil: Zas*aný déšť! :-) Nicméně jsme naše naděje upínali k poslednímu červnovému víkendu, kdy bylo hlášeno slunce, jasno a teplo-hodně teplo (39°C max jinak tak okolo 29°C- co byste za to v ČR dali, že?) na celý ttýden no a to se zdá, že vyšlo. Takže odkládáme mikiny, nasazujeme bikiny-aspoň vršek a hurá do korun.

Po jednom z dešťů nastává duha


Gumáky, šátek a hurá do práce


Noční Kelowna na Day of Canada
Pracovní doba se tak radikálně mění a budík je nastaven na hrůzostrašných 4:30. Žebříkem v řádku cloumáme už od pěti od rána a dokud nepadneme okolo 11 vedrem, tak srdnatě trháme a trháme. Potom většinou dáme pauzu a usneme, tím si rozhodíme celý režim a trochu jako mátohy se vracíme k práci kolem čtvrté odpoledne, odkroutit zbytek, ať jsou z toho nějaký hodiny :-) Moje záda jsou hnědý jak mléčná čokoláda, ovšem přes kraťasy to neopaluje a tak stejně vypadám jako pako :-)
Touha vydělat na chladič a taky na pivo nás držela u žebříků, co to šlo, nicméně po deseti dnech bez volna, jsme sbalili saky paky a na jeden den odjeli na výlet za Evčou do Penticton. Penticton je asi 60 km na jih od Kelowny a proč právě sem? Protože je tady jezero Skaha a hlavně stejnojmenná lezecká oblast. Evča jako správný místňák (už je ve Skaha asi dva měsíce, poznali jsme se ve Squamish) nás zavede do nej oblastí a tak od rána do večera-doslova-lezeme. Místní materiál je sopečný tuf a cesty pro každého. Rozhodla jsem se tahat, lezení na druhého nechám pro pokusy v těžších cestách a tak skotačím v 5.9 a trochu si posedím a vybojím se v 5.10a. Parádně odjitěno, místy až 35 m dlouhé cesty, položené, kolmé, převislé. Prostě paráda, zase tak na měsíc pobytu :-) Kuba jde během dne pro vodu do auta a cestou zpátky úplně náhodou narazí na Peťu a Ondru z Brna, kteří vyrazili do Kanady na měsíc za lezením. Milé shledání, trochu klábosení.  Už jsou v Skaha pět dní a dneska to balí směr Banff. Škoda, že nemáme víc společného času.
Naše jablečná odysea se koncem týdne uzavře a tak je rozhodnuto, kde týden mezi jablky a třešněmi strávíme! Skaha-we are comming soon! :-)

1 komentář:

  1. Hani a Kubo..úžasný zářitky, tak držím palce a pište dál :-) papa Zorka

    OdpovědětVymazat