Squamish

          Tak po dlouhé době jsem se odhodlal, že náš blog obohatím o nějaké myšlenky. Naší první lezeckou zastávkou na cestě po Britské Kolumbii v Kanadě byla sama největší meka lezení Squamish. Oblast se nachází nedaleko Vancouveru (cca 50 km)na sever od něho.  Městečko Squamish je důležitým přístavem při přepravě dřeva a uhlí, které se rozkládá na samém konci  jednoho z nekonečných fjordů. Samo městečko by působilo velice ospale, kdyby se nad ním nerozkládala dominta Chief. Chief je žulová hora dosahující výšky až 500 metrů.  Její stěny jsou protkané nekonečnými spárami, což je dokonalý hřiště pro horolezce. Avšak to není jediné lezení tady, údolí je plné spousty nádherných stěn jak sportovních tak tradičních, nespočtem bouldrů a mrtě potenciálu do budoucna.

První výstupy jsou datovány až do šedesátých let minulého století. Svou stopu tady zanechal i Sharma prvovýstupem Dreamcatcher  5.14d což byla jednu dobu cesta považována za tu nejtěžší na světě (zatím pouze dva přelezy) a i Češi tady byly. Největší lezecký shop ve městě provozuje Čech Kuba Frič. Na oblast je několik průvodců, ty nejaktuálnější jsou z roku 2012 (Bouldering  Select a Climbing Select).  Leze se tu po nejlepší žule, jakou sem kdy viděl, hrubá s dokonalým třením, ale nežere prsty, můžete tady lézt do nekonečna. V těsném okolí  Squamishe, by jste chyty jen těžko potkali, je to tam totiž sama spára. Zasloužilý Ádrista Mocek by řekl, že spára je jeden velký chyt od zdola až na vrch, ale spousta těchto nekonečných prstových, žabových, pěsťových, kolenových a kdoví jakých záludnic dá člověku pěkně pokořit. Naštěstí je možný do nich použít všechny ty vymoženosti, které většina zná pouze z katalogu Hudáče takže je to vcelku bezpečné…i tak měl jsem párkrát v gatích. Ze začátku mi přišlo divný, že všichni místňáci tahají do skal na skalky baťohy jak autobusy, ale po první cestě mi to došlo. Většina spár má jeden konstantní rozměr od zdola až na vrch takže mít šest friendů, každý jiný velikosti je dost na prd a působíte tady jako trochu chudý příbuzný na návštěvě. Zase si rozpomenete na český písky když máte na třiceti metrech jenom jednoho pořádně držícího frienda.  Je tu však oblast i pro nespáraře, kde je tolik nejtů co není v celým Chiefu. Jmenuje se The Gym J. Super mega dlouhé mírně převislé cesty po lištách a pozitivních chytech, kde se dá spát, dělat oheň, jsou lavičky a perfektní pramen. Zde se dají nahnat deníčkové cesty je to takový Roviště kde nejsou varianty variant, protože to není zapotřebí. Tuhle oblast nám doporučili kámoši fotografové z Chile, kde je prý lezení, že by jsme se divili… takže kam po Kanadě? Za lezením na serfy?

Po cestě do skal se zastavte na malinách jsou tu asi tak třikrát větší a sladší než v Evropě a adrenalin je to skoro stejnej, jako potrápit se v nějaké prstové záludnici, protože na maliny zde chodí medvědice s malýmaJ