Koh Pha Ngan & Koh Tao-ostrovy, kde je všechno možné

Po našem usídlení se v zátoce Tonsai bylo na čase promyslet, kam se vydáme dále a tak výběr padl tentokráte na východní stranu ostrova, v thajském zálivu sídlí pár roztomilých ostrůvků a mezi nimi tři nejpopulárnější: Koh Samui, které má letiště a je jakýmsi uzlem pro cesty dál všemi směry a dále naše cíle Koh Pha Ngan a poté Koh Tao. Tudíž se  vydáváme busem z Krabi do Surat thani abychom se tam nalodili na ferry, vše ještě společně s Pepou a Míšou, tak nějak sme začali dělat všechno společně :)) Cesta je to na půl dne, ale všechno jednou končí a tak i naše útrapy z cestování mají svůj konec. Loď přirazí ke břehům Koh Pha Nganu a vítá nás déšť..což ve třiceti stupních vlastně ani nevadí. Procházíme uličkou thajců, kteří na přeskáčku volají taxi, sandwich nebo where you go? Kam jdeme vlastně nevíme a tak se necháváme zastavit jednou paní co vehementně mává mapou. Chceme se ubytovat co nejlevněji, což ve vrcholné sezóně je nesnadný úkol. Paní nám dává jméno bungalovů a my se jdeme i s našimi krosnami sesypat k jídlu do nebližšího pohostinství. Po dobrém jídle promýšlíme, že je nejlepší nápad půjčit si skútr hned a ušetřit tak za taxi. Stejně jsme to měli v plánu, abychom celý ostrov pořádně prozkoumali. Tak tedy vyrážíme směr půjčovna, fasujeme zánovní, ale spolehlivý stroj Honda a vesele vyrážíme. V průvodci píší, že pokud nejste zkušení řidiči na motorku byste raději neměli ani pomýšlet...věříme v náš přirozený talent a motorku půjčujeme. Musím říci, že po několika mých upozorněních směrem ke Kubovi, že tady jezdit vvpravo opravdu nemůže, jsme zapadli v davu. Kluci se s batohy vydali hledat zmíněný resort a my holky jsme čekaly u batohů až se pro nás vrátí, nějak se nám nepovedlo se napasovat na skútr najednou. Kluci vyrazili se jménem resortu, ale už bez mapy ostrova..tudíž, světe div se, resort nenašli...pak pošlete někam chlapy samotný :-)) Nicméně ubytování máme pěkné, všichni v jednom bungalovu, hned na břehu moře. Majitelem je austarlský salámista, který do Thajska nadobro emigroval.

naše chajda malá

Na Koh Pha Nganu trávíme pouze tři noci, protože se chceme vyhnout šílené taneční akci Full Moon party, která probíhá na jižní pláži Hat Rin a láká na tisíce lidí. Proto neleníme a vyražíme na malou obhlídku ostrova hned potom co se ubytujeme. Sice nemám řidičák na A nebo A1, ale Kuba mě nechává skútr řídit a začíná se bát . Přehnaně lamentuje jako malá holka a já se neohroženě řítím do údolí:-) Mám to pod kontrolou, sice jsem to jednou málem poklopila a podruhé sjela z útesu někam do džungle, ale naštěstí vše dobře dopadlo. Druhý den míříme na vyhlášenou Hat Rin, kde v místních obchodech všude visí zářivě barevná trička Full Moon Party a kupují si je jenom tlustí němci. My si raději užíváme obrovské vlny a pěkně se necháme propláchnout mořskou vodou.
Třetí den jedeme prozkoumat severní část ostrova, míříme na view point, bílou pláž Malibu Beach a na ostrov Koh Ma, kam se dá dojít po písečné duně. Čtvrtý den je den odjezdu a tak balíme a míříme do přístavu, kde kupujeme lístky na loď. Pepa s Míšou se s námi svezou jen k našemu cíli-Koh Tau a pokračují dále na pevninu do přístavního městečka Chumphon.

Malibu beach

Jako je Koh Pha Ngan známý jako místo dění Full Moon party, tak je jeho menší soused Koh Tao mekkou potápěčů. My jsme snad s Kubou jediní, kdo si sem nepřijel udělat licenci PADI, což opravňuje potápěče k samostatnému potápění do 18 metrů a víc, záleží na typu kurzu. Vykročíme na vratké molo malého ostrůvku, který má na délku něco kolem osmi km a na šířku asi tři a půl km. Máváním se loučíme s Pepou a Míšou, kteří zůstávají na lodi. Prodíráme se uličkou taxi vyvolávačů a přicházíme do malé přístavní vesničky. Úspěšně se dobereme k ubytování za příhodnou cenu, na jehož terase se v pozdním odpoledni náramně popíjí vychlazené pivo Leo, při psaní blogu :-)
Jak jsme zjistili v lezeckém průvodci na Koh Tau je možnost boulderingu. Zatím jsme byli jen okouknout oblasti a vypadá to slibně. Zůstáváme na pět nocí a první dva dny pronajímáme opět skútr a šnorchl a vydáváme se objet známá místa na šnorchlování, když už se tady nepotopíme pod hladinu. Oba by nás to lákalo, ale přecejen jsme nevyhráli sportku:-) Pochvalujeme si jaká mají místní skútry terénní kola oproti těm na Koh Pha Nganu. V zápětí zjišťujeme proč. Následující popis jízdy na pláž vzdálenou asi pět kilometrů snad přiblíží situaci: jedeme po silnici, kde asi ve čtyřech proudech vedle a proti nám jdou další skútry, auta a psi, potom odbočíme z hlavní a následuje úzká silnička, která prudce stoupá vzhůru..poté strmě klesá dolů...a když máte štěstí, tak se ani nepromění na hliněnou, což se ale asi ani stát nemůže. A tak se z betonu najednou stane hlína, která má všechny tvary jen není rovně a tak se sjíždí rychlostí kroku a spolujezdec (já) seskakuje a naskakuje, podle náročnosti terénu. Po takovéto procedúře, která zabere asi půl hodiny jste konečně na pláži a pokud jste zlobili, začne pršet, když jste byli hodní je jen pod mrakem a může se jít šnorchlovat :-)
V následujících dnech odtajníme záhadné boulder oblasti a kouzlo thajské masáže.

Pod čarou:
-Kub je na skútru jako doma, už řídí daleko hůř než všichni místní, nacpe se všude a tváří se, že tam on patří a ostatní mu překážejí:)
- to že je v mapě značená cesta, ještě neznamená, že se po  ní bude dát jet něčím jiným než čtyřkolkou. Místní to ovšem nevyvádí z míry a Kuba už taky ne :)
- všichni tady jezdí ve velkých trucích, tzn. čtyřkolka, nejčastěji Toyota Hilux, Mitsubishi nebo Isuzu, má to vpředu dvě místa a vzadu korbu, tam jsou dvě lavice a takhle se tu vozí turisti, někdy koukají dost vyděšeně-nedivím se:)
-ještě poznámka k cestám, jsem jimi upřímně fascinována...buď jsou betonové a šíleně strmé, třeba i 30° svahy-kdo nevidí neuvěří a nebo jsou hliněné a šíleně rozeklané od protékající vody
-do včech obchodů a většiny restaurací se zouvají boty anechávají se venku
-vzhledem k místnímu klimatu, zde vidíte nevídané: pivo s ledem a brčkem-chybí jen paraplíčko a byl by to parádní drink :)
-dopravní značení se zde vyskytuje, ovšem nikdo se jím neřídí, tak ani nevíme kolik je povolená rychlost, jestli se může jezdit po jednoum pivu a paní v půjčovně na skútry nám se smíchem nabídla helmu, s tím, že jí stejně nikdo nenosí, ale jestli chceme...
-masaman chicken o kterém thajka tvrdí, že není ostré není pravda-pálí to jako čert
-u jídel, kde byste čekali nůž, tak ho nemáte-všechno thajské je vařeno tak, že si vystačíte se lžící, vidličkou či hůlkami a potom u jídel jako, smažená vajíčka např., u kterých byste čekali vidličku, máte pouze nůž a toast :-)

-Kub viděl metrového varana a místní jakk kouří cigarety ubalené v eukalyptových listech