Život pickera

Trochu jsem přemýšlela zda je relavantní psát článek a pickování, věřte, že můj pohled je velice zkreslený a tak uvádím příspěvek jen pro dokreslení situace. Nechci se litovat...i když trochu možná jo :-)
Tak tedy. Správný sběrač - picker je drsný a ostřílený tvor. Dle toho co pozoruji okolo sebe na sadu, kde všichni bydlíme, jak tu všichni rádi říkají, jako jedna velká rodina. Většina mé nové "rodiny" má dredy a hulí trávu, někdy i něco tvrdšího, je strašně cool a  nejspíš by si přála, aby doba hippies nikdy  neskončila. Škoda, že se absolutně necítím jako její součást a rebelsky se vymykám tím, že ve sprše použiji mýdlo a hygienu neřeším pouze skokem do jezera. Nic proti jezeru. Naše bydlení sse nachází přímo na sadu, kde se nachází domeček s kuchyní aledničkami a jednou sprchou, na začátku sezóny nás tu bylo 117 a tak člověk musel být opravdu hbitý. Nicméně, po tom, co sem poprvé vkročila do kuchyně, tak mi bylo jasné, že mě žádné vaření na sporáku nečeká, protože bych se tu bála odložit i nenačatou konzervu. Takže my se od rodiny separujeme, parkujeme na travnatém plácku, vaříme na vařiči a myjeme nádobí vodou z barelu, jako kdyby žádná kuchyň nebyla. V krajní nouzi dojedeme pro vodu nebo do ledničky.
Teď  k samotné náplni práce. Budík zvoní každý den v 3:30 a člověk se budí s pocitem: Áááááá,....(tečky nahrazují něco sprostého). Vyloupnete se do absolutní tmy, nasadíte úvazek na kyblík, do kterého se trhá, pak taky čelovku (svítá až asi po páté), vodu, iPod, svačinu a tradá. Jdete si poslechnout meeting ve 3:50, který je vedený šílenou Emily, která je samozvaným šéfem dalších supervisorů. Ta se hned první den vytasila s megafonem a dokud to něj nezačala řvát každé ráno: "Okey, everybodyyyyy, let´s pick some cheriiieeeees..." tak se tomu všichni smáli. Dneska se jí naštěstí vybily baterky, takže pokud si nekoupí nové, tak budeme ochuzeni o update toho, kdo z jejího týmu kolik natrhal. Šílenou Emily doprovází další samozvaný šerif, který dohlíží na pořádek v rodině a ať se na mě nikdo nezlobí, ale poslouchat před čtvrtou ráno, že je super, jak si všichni po sobě myjou nádobí a že jídlo se do dřezu nehází, je trochu silné kafe.
Ve čtyři se odjíždí na sad americkým žlutým školním autobusem a sranda může začít. Do potemnělého sadu naráz vtrhne asi 50 bludiček a ozvývá se řinčení žebříků. Pokud dokážete najít, kde jste včera skončili, tak máte vyhráno a můžete začít plnit svůj kyblík, což doprovází dunění prvních třešní o plastové dno. Kyblík, kterých musíte na minimální mzdu za den naplnit 17 váží 10 kilo. Tudíž po ránu je ani lepší nemyslet na to, že musíte natrhat minmálně 170 kilo třešní a to kvůli teplu většinou za 5-6 hodin. Upevnění této nádhery je provedeno na úvazku, který vypadá jako otočený batoh a vpředu má na každém konci popruhu karabinu, do které se zacvaknou kovové části kyblíku.
Každý v řádce dělá dva stromy a vláčí si bezvadný devítišprušlový žebřík. Kyblíky nosí každý k binu, který je někdy blíž někdy dál a to po dvou. Celý den tedy trávíte trháním, pocitem,  že musíte zrychlit, vláčením dvou kyblíků na sobě, plných třešním, nahlašováním počtu a kontrolou (občas se něco ztratí), inhalací marihuany, co se pálí ve velkém všude kolem z jointů mých bratrů a sester, balancováním na deváté šprušli a proklínáním té vysoké větve, který je obalená, takže by si každý všiml, že strom není kompletně dodělaný a taky občas trnete, zda vás nesrazí neohrabaní québečani, kteří trpí značnou dezorientací a taky komplexem nepoznám své třešně a tak trhám všechno na co dosáhnu, i když nejsopu moje. Den plný boje, trhání, bolesti zad a proklínání stromu, žebříku nebo neschopné supervisorky, které říkáme Coco. Ta naní z rodiny, ale taky hulí a hlavně nic neřeší. Takže dokud nás déšť nerozdělí - LET´S PICK SOME CHERRIES!

Spare time fun

When apple thinning times were over we left lowely Kelowna and find our new temporary home near small town Penticton, where is Skaha-great climbing area. Penticton lies between two lakes- Okanagan and Skaha. Our friend Eva is working there in outdoor shop so we were hanging around with her when she had a day off.

We had ten days in between apples and cherries, so we enjoyed our free time as much as possible. We bought a climbing guide, which Kuba loves from the very first time :-) We found out that Skaha is ful of animals. Some of them are cute some of them are not. Cute ones are chipmunks, marmots, many birds and we were lucky and saw an elk. Less cute are poison snakes such a rattle snake and some other five kinds. Kuba is lucky about animals snd he saw a rattle snake twice. I touched a frog when I was climbing! It was in one hole I put my figers in. A many sware words came out.:-)

Being on the road is for sure different than park in the orchard and have a kitchen and shower around the corner. But we solve this problem. During the day is very hot in Skaha so we were swimming in the lake. If you want a wash your hair you have to be patient and find an ankle in which you can fit your head in between the tap and the sink in public wasroom. During the day we were cooking in the park beside the lake and nights spent at Walmart´s parking lot. Funny thing is that if you don´t have a fridge you can actually pouring you butter onto the bread. Don´t have to use a knife. Pretty handy. :-)

Our climbing days were full of exploration, the area is so huge that we were climb every day in different sector. There´s over a thousand routes bolted and there is a huge potential still. I started to lead routes till 5.10b and Kuba tried many of 5.12a. We´d love to come back to have more climbing again but there´s many other places where we wanna ggo. Canada is just so huge. :-)

Like I mentioned Eva´s working in outdoor shop so she managed a renting a paddle board for one day for us. We never did it before. Firstable we went to give a try in pretty wavy Okanagan lake and we tried our first stand ups and falls. After that we swap to Skaha lake and the water level was like a mirror, so we were like a pros there :-)

Our short vacation were over and we hit the road again and we were ridding to Oyama, where is our new home now.

Skaha aneb lezecké povyražení

Když se naše jablečné dny završily, popadli jsme poslední šek s výplatou a hurá na jih. Vydali jsme se do Skaha, kam jsme si odskočili na jeden den za Evou, kterou známe za Squamishe. Skaha je lezecká oblast, která se rozkládá nad městečkem Penticton, které je mezi Okanagan a Skaha Lake. Je to obrovská oblast, která má ještě velký potenciál, ale už teď tam člověk prochodí boty :-)

Skaha

Kuba už první den lamentuje, že tu nemáme aspoň měsíc čas, ale datum nástupu ne třešně nám dává deset dní, takže se je snažíme patřičně využít. Abychom byli maximálně efektivní, tak kupujeme lezeckého průvodce, který se stává Kubovou biblí. Dozvídáme se, že mimo skal a lezení je Skaha plná zvířat. Jsou zde veverky, bobři, spoustu ptáků a laně, to méně pěkné je, že tu jsou docela obvyklí chřestýši a asi dalších pět jedovatých hadů. Kuba hned během prvních dnů viděl chřestýše a také nějakého dalšího, dost vzácného hada, kterých je na celou BC (asi 300x ČR :) jen něco kolem šedesáti.

Skaha z Great White

Být on the road s sebou nese trochu méně pohodlí, než parkovat na sadu vedle kuchyně a sprchy. Třeba absence ledničky se projeví poměrně rychle, obzvláště, když tuto oblast Kanady místní přirovnávají k poušti. Přes den je tu opravdu teplo a ještě v osm večer je kolem 25 °C. Taže se například nemusíte obtěžovat mazáním másla na chleba, protože vám na něj samovolně nateče :-) Bez sprchy se dá žít vcelku dobře, jezero poslouží dokonale a na umytí hlavy se stačí trochu šikovně vklínit pod kohoutek umyvadla na veřejném WC. Z elektrických zařízení ta vybitá přestanetee používat a ta co hodně chcete použít-Kuba pc, já foťák- tak opatrně nabijete adaptérem z auto baterie (s mírou samozřejmě, je fajn mít nabitý laptop, ale když tím vybijete baterku v autě, tak to zas tak fajn není). Volný čas, ještě před setměním trávíme v příjemném parku u jezera, kde vaříme všemožné dobroty, dokonce jsme se vrhli i do palačinek, dopadlo to náramně! :-) Když je už tma tak spaní nám opět vyřešilo parkoviště u Wal martu a návštěva Super store nám otevřela další možnosti levného nákupu a tak teď podporujeme značku se žlutým štítkem a nápisem No Name.

Fern Gully

K lezení samotnému je netřeba dodávat nic, mluví samo za sebe a nejlepší je sem samozřejmě přijet a vše si zkusit. Nemohli jsme projít všechno a tak jsme aspoň vybírali ohvězdičkované cesty (víc hvězdiček, víc hezká cesta-někdy dost subjektivní).

Ready to paddle board

Já jsem se osmělila v lezení na prvního, páč na "topinku" (Top Rope) mě to v cestách do 5.10b už moc nebere a tahala jsem jako ďas :-) Kuba pokusoval na OS mnoho 5.12a a oba jsme byli spokojení :-) Evča se k nám ve volných dnech přidala a dělá v outdoor obchodě, kde mají všechno.

Kuba brázdí vody Okanagan lake

Tak nám zařídila půjčení paddle boardu zdarma. Tak jsme v pátek naložili prkno na střechu jejího džípu a hurá k jezeru :-). Z počátku jsme zvolili nekllidné Okanagan lake, kde nám vítr a vlny dávali zabrat, ale posléze jsme přejeli na protější Skaha lake, kde byla hladina jako zrcadlo a bravurně jseme brázdili hladinu sem tam.

Our Canada mission

As I promised I´ll try to write somee posts on our blog in english from time to time. I´m also sorry for my grammar mistakes but that´s the best that I can do :-)
So shortly...we decided to go to Canada and spend here a year. Me and my boyfriend Kuba are having a working holiday permit so we are allowed to work. We arrived a month ago. Quick stop in Vancouver for all working permits, canadian SIM card, canadian account and this kind of stuff. We bought a car, nice and beloved Chevy Lumina, threw out all seats, except from front seats and made a bed at rear. So ready for travelling! Live in your van style!
We managed the cherry picking which supposed to star on July 15th so till this date we were thinking about little climbing holiday. So we hit the road to Squamish. I don´t need to introduce Squamish to climbers. It is a Mecca of crag and trad climbing. Climbing areas are huge and wide spread all over. We spent a 10 days there. Our car needed a brake pads change so we spent also our last money for a repair. We decided to work before cherries and on the internet we found a job very easily.
Glenn needed a apple thinners so we jump into repaired car and begin our way to Kelowna. Kelowna is 5-6 hours driving from Squamish, road leads through the mountains, you are having very nice landscape views and also 3 cm of hails when we were driving through the mountain pass. After all adventure we arrived to Function Junction Cross Family Orchard and find out that water is running down from our car. This was a bad news. The good news were that we can start working tomorrow morning and we can camp in the orchard for free.
Nice group of people were working with us so we had a fun after every day in apple tree rows. Glenn-the owner told us that there is a work for 2 or 3 weeks and in total we worked 2,5 weeks there.
We went to the garage to see what next happened to our car and we found out that we need a new radiator. We were lucky because Glenn ordered one from Vancouver and helped us with change. So we save some money and can drive around again :-)
On July 1st was a Canada day so Glenn and his wife made for us great BBQ and best chocolate cake with ice-cream ever! :-)
When work was done and to the begginig of cherry picking is a more than week of time remain our next target was clear! Another climbing spot in Penticton better Skaha Bluffs. We met a friend in Squamish who lives there-czech girl Eva and she is a great guide through Skaha area for us.
So now we are enjoying a climbing opportunities here. Our days are lazy and great. We are climbing from morning, after usually go to have a swim in the Skaha lake, make a dinner in a park next to the lake. And every night sleep at Walmart carpark-it is allowed to stay here overnight so no problem. What a shame that we can´t stay overnight at Skaha´s parking lot, it´s real beauty up there.
Our days in Skaha are running out and cherries are calling us. I have to admit that I want to stay longer but what we can do. We gonna be in Oyama it´s 90 km up north from Penticton. And probably will explore the climbing area in Kelowna which lies 30 km down south from Oyama. Wish us a luck and I´m sending a cherry greetings from Canada.

Mezi stromy

Jak jsem slíbila, tak se ozýváme a už máme i chladič. Vše dobře dopadlo, vydělali jsme první peníze, utratili je za chladič a teď pracujeme vesele dál :-) Naštěstí nám Glen (majitel sadu) pomohl s výměnou i s objednáním a tak jsme výrazně ušetřili za práci v servisu a vše bylo na sadu hotovo během 15 minut.

Chladič ještě není a tak na nákup do města na kole

 

Bydlení na sadu má nesporné výhody. Vedle auta nám zrají maliny, o kus dál cibule a mrkev. Když se na trhu nestihne prodat, co bylo určeno k prodeji, tak od majitelů většinou obdržíme ještě salát nebo 100% jablečný džus, který sami vyrábí. Další spolupracovník Joe, který je z Portugalska a bydlí tu s rodinou už 35 let, aniž by uměl souvislou anglickou větu, nám dopravil do kuchyňky dvě přepravky brambor a tak tu o jídlo a pestrou stravu opravdu nemáme nouzi. Nedá se nezmínit pravé kanadské domácí BBQ, které bylo včera uspořádáno na počest Canada day (1/7), majiteli sadu Glenem a Lorettou. V rádiu celý den znělo Happy birthday Canada! A večer byl v Kelowně ohňostroj. Tak sem si říkala, že je celkem škoda, že se takhle rozverně neslaví náš 28.říjen. :-)

Naše bydlení na farmě

Co se práce týká, tak nás počasí zkoušelo. Dělat můžeme libovolně a tak jsme si nastavili  tvrdý režim od 7-16 a snažili se ho provozovat. Přepověď jsme sledovali  opravdu bedlivě, ale minulý týden na to byl i server yr.no krátký a prostě to vůbec nevycházelo. Předpověď říká sluníčko-venku prší. Nebo svítí a prší asi tak 10x za den. Nebo prší hodně, tak přestanete, jdete vařit, přestane pršet, jíte, neprší, chcete jít pracovat, začne pršet. A takhle to bylo celý týden, jen za dobu než jsme vyměnili chladič, tak dvakrát pršelo a zase stihlo přestat.

Nad sadem zapadá slunce

Farma ve dne

Máme multi kulti spolupracovníky, jak už jsem říkala: Portugalec Joe, kradač žebříků Kanaďan (Québec) Nevím jméno, irský pár Leah a Nat, Španěl Javier a Američan Chris, který je středobod vesmíru a dává to patřině najevo. Irové umí španělsky a tak se Kuba zdokonaluje ve dvou jazycích naráz. Já jsem se jako první větu španělsky naučila: Jak se máš? Kuba se jako první naučil: Zas*aný déšť! :-) Nicméně jsme naše naděje upínali k poslednímu červnovému víkendu, kdy bylo hlášeno slunce, jasno a teplo-hodně teplo (39°C max jinak tak okolo 29°C- co byste za to v ČR dali, že?) na celý ttýden no a to se zdá, že vyšlo. Takže odkládáme mikiny, nasazujeme bikiny-aspoň vršek a hurá do korun.

Po jednom z dešťů nastává duha

Gumáky, šátek a hurá do práce

Noční Kelowna na Day of Canada

Pracovní doba se tak radikálně mění a budík je nastaven na hrůzostrašných 4:30. Žebříkem v řádku cloumáme už od pěti od rána a dokud nepadneme okolo 11 vedrem, tak srdnatě trháme a trháme. Potom většinou dáme pauzu a usneme, tím si rozhodíme celý režim a trochu jako mátohy se vracíme k práci kolem čtvrté odpoledne, odkroutit zbytek, ať jsou z toho nějaký hodiny :-) Moje záda jsou hnědý jak mléčná čokoláda, ovšem přes kraťasy to neopaluje a tak stejně vypadám jako pako :-)
Touha vydělat na chladič a taky na pivo nás držela u žebříků, co to šlo, nicméně po deseti dnech bez volna, jsme sbalili saky paky a na jeden den odjeli na výlet za Evčou do Penticton. Penticton je asi 60 km na jih od Kelowny a proč právě sem? Protože je tady jezero Skaha a hlavně stejnojmenná lezecká oblast. Evča jako správný místňák (už je ve Skaha asi dva měsíce, poznali jsme se ve Squamish) nás zavede do nej oblastí a tak od rána do večera-doslova-lezeme. Místní materiál je sopečný tuf a cesty pro každého. Rozhodla jsem se tahat, lezení na druhého nechám pro pokusy v těžších cestách a tak skotačím v 5.9 a trochu si posedím a vybojím se v 5.10a. Parádně odjitěno, místy až 35 m dlouhé cesty, položené, kolmé, převislé. Prostě paráda, zase tak na měsíc pobytu :-) Kuba jde během dne pro vodu do auta a cestou zpátky úplně náhodou narazí na Peťu a Ondru z Brna, kteří vyrazili do Kanady na měsíc za lezením. Milé shledání, trochu klábosení.  Už jsou v Skaha pět dní a dneska to balí směr Banff. Škoda, že nemáme víc společného času.
Naše jablečná odysea se koncem týdne uzavře a tak je rozhodnuto, kde týden mezi jablky a třešněmi strávíme! Skaha-we are comming soon! :-)