Rock it!

Tak po dlouhé době jsem zasedla zase ku psaní. Mnohé věci se udály, co poslední třešně dopadly na dno našich kyblíků a tak tedy pěkně po pořádku.

Na třešních jsme rychle pochopili, že tímhle jobem díru do světa neuděláme a proto jsme se rozhodli naši kariéru pickerů předčasně ukončit. V officu jsme ohlásili, že jim to quitujem a jdem o dům dál. Tam nám naučtovali 5 dolarů za každou noc, takže nás ve finále stáhli ještě o sedmdesát babek a my se otočili na patě a zmizeli v prachu příjezdové cesty s šeky v ruce. Uložili jsme těžce vydřené prachy na náš účet, čímž jsme na nedlouho vylepšili pohled na náš zůstatek.
Od našeho věrného zpravodaje v Revelstoke jsme se dozvěděli, že v hotelu, kam jsme měli namířeno na zimní sezónu, nabírají už teď a tak byť jsme plánovali cestování, lezení a jiné druhy zevlování, tak jsme se rozhodli být pro jednou zase trochu zodpovědní a nastoupili jsme hrdě do hotelu.

Nachystaní na pracovní pohovor

Pravda nechtělo se nám hned po třešních zase do práce, ale vyhlídky nebyly zas tak špatné. V hotelu prožívali crazy busy období a nutně potřebovali další lidi. My vybaveni jmény, kterými se budeme ohánět (známost) a jmény, které si máme nechat zavolat, jsme vyrazili jednoho sobotního poledne směr nej hotel v  Revy. Na recepci nás odbavil Peter, jak jsme se později dozvěděli, manažer. Ten, z důvodu vytížení klíčové osoby, vedl přijímací pohovor. Když jsme vytáhli jméno našeho klíčového člověka, tak se rozzářil a dveře k naší kariéře housekeeperů byly otevřeny. Nemohl se vzpamatovat z toho, jak dobré je naše načasování a div si radostí neposkočil, když zjistil, že jsme tu zcela legálně, můžeme pracovat hned a zůstat chceme dlouho :-) Takže tedy přijďte zítra na osmou. A tak tedy jo.
Teď už jen zařídit bydlení, náš člověk ví všechno a tak i díky němu máme byt s výhledem na řeku Columbia a Mt. Begbie :-) Hovíme si tady s Kubou sami v 1+1. Sice platíme víc, ale zjistili jsme, že na sdílení kuchyně a praní se o koupelnu, jsme už nejspíš staří :-) To mi připomíná, že většina kolegů v práci je o cca deset let mladší než já?! Všichni jsou moc milí a tvrdí mi, že by mi tipli max tak 23. Hodné děti.
Takže takhle se nám to semlelo, během jednoho dne práce a bydlení. Sice jsem byla pořád nesvá z toho, že budem zase dělat, když jsme chtěli aspoň měsíc procestvat. Obzlášť když všechny ty lákadla, jsou už jen kousek, cca 300-500 km :-) Což tady je kousek. V NP za rohem, ale co, snad budeme mít možnost si v září vzít dovolenou a trochu si to vynahradit.

Lake Louise za rohem

Proč na zimu všichni jezdí do Revelstoke a my nebyli vyjímka? Inu, je tu pověstný prašan, kterého se v zimě sesype z oblohy klidně i 16 metrů. Hotel, ve kterém děláme je hned na úpatí sjezdovky-areálu, který se pyšní nejstrmějšímy svahy v celé severní Americe. Jako pilní pracovníci máme obdržet skipass na celou sezónu za zlomek ceny a tak tady všichni melou dokola jen o tom, jak už se těší na zimu :-) My zatím nemáme z vybavení nic, krom Kuby, který obdržel lyže, ze kterých musí vrátit vázání. A vzhledem k tomu, jaké vyžití se nabízí na léto, tak zatím zimu ještě nechci, obávám se ale, že mě se tu nikdo ptát nebude a sychravý podzim dostihne i Revy.

Meadows in the sky, Mt. Revelstoke NP

Podzim je zatím ale daleko a tak o volných dnech podnikáme výlety po okolí. Obrazili jsme populární lezecké oblasti v okolí, nedá se to srovnat se Skaha či Squamish, ale člověk nepohrdne. Plánujeme pokořit Mt. Begbie, na kterou koukáme každý den z obýváku.

Mt. Begbie

 Podnikli jsme mini výlet na Lake Lousie v Albetě a taky jsme zaskočili na jezera v místním Mt. Revelstoke national park.

Miller lake, Mt. Revelstoke NP

Plánů je hodně a volna je málo, ale co. My si poradíme. :-)